Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lithology, geochemistry and metamorphic evolution of northern Hammar Domain (East-African Orogeny)
Gashe, Negessa Gonfa ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Racek, Martin (oponent)
i Abstract v českém jazyce Studovaná část hammarské domény je tvořena neoproterozoickými horninami, které náleží jižnímu etiopskému štítu (SES). Tyto horniny jsou částečně překryté vulkanickými a vulkanosedimentárními sekvencemi hlavního etiopského riftu (MER). Vysoce metamorfované migmatity a migmatitizované biotitické pararuly s polohami amfibolitů byly intrudovány četnými tělesy peraluminických granitů, granodioritů a gaber metaluminického složení. Výsledky U/Pb zirkonového datování granodioritu poskytly stáří 507,7 ± 3,2 Ma, což je interpretováno jako stáří vmístění a krystalizace magmatu. Stanovený odhad P-T odpovídá tlakům mezi 1,21 až 0,88 GPa a teplotám v rozmezí 842 až 700 řC, po kterých následovala retrográdní metamorfní přeměna (z 0,84 na 0,12 GPa) s poklesem teploty v rozmezí 700 až 464 řC. Vmístění gabrových intruzí v syn-tektonických podmínkách proběhlo při tlacích v rozmezí 0,87 až 0,93 GPa a teplotách ca 650 řC, což odráží vmístění magmatu do ca. 30 km hloubky. Dále, syn- až post-tektonické vmístění a krystalizace biotit až amfibol-bioititického granodioritu proběhlo v tlacích 0,27-0,52 GPa a teplotách v rozmezí 720 až 836 řC. Výše uvedené události byly spjaty se závěrečnou fází východoafrické orogeneze, která měla za následek konsolidaci kontinentu Gondwana.
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
Jaderná elektrárna Dukovany. NJZ EDU. Souhrnná geomorfologická analýza užší lokality
Prachař, I. ; Roštínský, Pavel ; Valenta, J.
Syntéza geologických (strukturních, tektonických, sedimentologických), lokálních geofyzikálních (geoelektrických) a geomorfologických (topografické uspořádání, sklonitost povrchu, topolineamenty v reliéfu, pozice fluviálních sedimentů) dat v blízkém okolí stávajícího i nově plánovaného jaderného zařízení Elektrárny Dukovany. Zpráva doplněna podrobnější rešerší existujících geomorfologických podkladů území. Studie byla zpracována na požadavek české energetické společnosti ČEZ, a.s. v souvislosti s hodnocením sesimického rizika. Větší pozornost byla při výzkumu věnována rysům předmětým úseků hlubokých údolí Jihlavy a Rokytné a v blízkosti elektrárny situované lokality s nejmocnějším výskytem zachovaných vltavínonosných sedimentů (pravděpodobné stratigrafické stáří svrchní miocén – spodní pliocén) na Moravě u Dalešic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.